Přišel jsem na letiště a vyhledal Cmdr. Mike Metcalf. Když jsem našel jeho kancelář, zaťukal jsem na dveře. ,,Dále.“ Vstoupil jsem do kanceláře a zasalutoval.
,,Seržant Armstrong se hlásí k výcviku.“
,,Dobře seržante, tak se dáme do toho.“
Cmdr. Metcalf se zvedl od stolu a zavedl mě do přípravny pilotu, kde se postavil za pultík a ukázal mi na židli. Posadil jsem se a čekal, co bude bál.
,,Nejdřív jsi, projdeme technické specifikace, než přejdeme k prvnímu letu.“
,,Rozumím.“
,,Ok. Takže Raptor je dlouhý 18,9m, rozpětí má 13,56m, dostupnost 19 812 km/h.
Ve výzbroji má 1x 20 mm kanón, 2x střela vzduch-vzduch Sidewinder, 6x střela AMRAAM
2x 450 kg puma, 8X 110 kg puma, atd.“ Při instruktáži jsem si dělal poznámky. Když Viper skončil s výkladem, kývl na mě hlavou a řekl. ,,Teď přejdeme k praxi.“
O 5 minut později…
Byl jsem navlečen v kombinéze a sedel v kokpitu Raptora a Viper se skláněl nademnou.
,,Před sebou máš 6 víceúčelových displejů. Než nahodíš motor, zapneš počítač a dáš páčku klapek do polohy dolů a zmáčkneš tlačítko start.“
,,Rozumím.“
,,Dobře. Až odstartujeme, provedeme okruh kolem základny a poté přistaneme.“
Nato se Viper otočil a odešel ke svému stroji, do kterého nastoupil a provedl přípravu na start.
Mezi tím jsem provedl vlastní přípravu podle instrukci.
,, Věži, tady Sokol 1.“
,,Sokole 1, věž, pokračujte.“
,,Věži, Sokol 1 připraven rolovat.“
,,Sokole 1, můžete rolovat a odletět z ranveje nula dva, ONH 1012, bezvětří, odlet na západ.“
,,Můžete rolovat a odlet z ranveje nula dva, Sokol 1.“
Po ukončení komunikace s věží jsem se podíval na Vipera a ten mi ukázal, zvednutí palec.
Pomalu jsem začal přidávat plyn a pomalu pojížděl po pojezdové dráze k ranveji nula dva.
Když jsem se na ní dostal, srovnal jsem stíhačku do roviny a ještě jednou zkontroloval přístroje. Zhluboka jsem se nadechl a přidal naplno plyn, když jsem dosáhl potřebné rychlosti ke vzletu, přitáhl jsem knipl a hladce se odlepil od ranveje. Provedl jsem zatáčku do prava a směřoval na sever. Viper mě dohnal a přes vysílačku řekl. ,,Na začátečníka to nebylo špatný Sokole. Teď mě následuj a žádné pitomosti co jsi, třeba vyděl ve filmu.“ Přidal plyn a tím mě předletěl. Mířili jsme na sever a poté se stočili zpátky k letišti. Během našeho velkého okruhu jsme prováděli změny směru letu.
Po 20 minutách letu…
Náš let se blížil už ke konci, když se v zorném poli objevil obrys letiště.
,,Sokol 1, věži.“
,,Věž, Sokolu 1, pokračujte.“
,,Sokol 1, žádá o povolení k přistání.“
,,Věž, Sokolu 1, povolení uděleno, ranvej nula jedna . Vítejte doma.“
,,Sokol 1, rozumí ranvej nula jedna a děkuji. Konec.“
Vysunul jsem klapky a podvozek. Pomalu pouštěl plyn a přitom si hlídal rychlost, tak abych se nedostal do pádu. Před sebou jsem uviděl přibližující se ranvej. Před dosednutím jsem trochu přizvedl čumák letadla.
Když letadlo dosedlo, trochu to drclo. Sešlápl jsem víc brzdu a pomalu doroloval, do hangáru, kde jsem všechno postupně povypínál a počkal na Vipera.
,,Páni, to bylo to nejlepší, co jsem kdy zažil.“
,,Jo. Létání je pro nás piloti skoro jako droga. Jednou ji okusíš a nemůžeš se jí nabažit.“
,,To s vámi souhlasím, pane.“
,,Zemřu, ale nevzdám se. Sbohem, rodná zemi."